Historicko technické informace

Oficiální značení vozidla: KdF. 7, Kfz. 1 and Käfer (Brouk) Type 87, 4x4. Jedná se osobní vozidlo s náhonem na všechna čtyři kola, které vychází z původního Type 60. Jeden referenční pramen uvádí, že v letech 1942-1944 bylo vyrobeno 564 kusů a druhý tvrdí, že dokonce 667. Brouk 4x4 většinou sloužil jako štábní vozidlo. Velké množství jich bylo nasazeno v Severní Africe, později je Němci je používali v Itálii na západní i východní frontě. Vzduchem chlazený motor byl instalován vzadu stejně jako u klasického Kübelwagenu.

První dojem

Vcelku pěkné detailně propracované výlisky. Bohužel docela dost materiálu k začištění. Relativně masivní vtokové rámečky vyžadují opatrné odříznutí a zabroušeni. Čiré díly oken a světel jsou příliš tlusté.

Ve stavebnici jsou dva druhy kol. Jedny kola jsou klasická a druhá ze světlešedého plastu mají ráfky pouštních "balónových” kol, avšak původní pneumatiky! Stejně obsahuje stejné díly jako kit Type 60 /kat /kat.č.7202/.

Stavební doporučení

• Pozor při odřezávání volantu a dalších drobným dílů, snadno se ohnou, případně zlomí!

• Opatrně oddělte a začistěte obě poloviny karoserie. Při zbrušování použijte střešní díl k naměření správné šíře obou dílů! Pokud tak neučiníte, může se stát, že dostanete karoserii příliš úzkou, nebo naopak širší, a to vám způsobí problémy při umisťování čelného skla a kol, které se nemusejí vejít pod blatníky.
• Jedná se o vozidlo s otevřenou ”sluneční” střechou, která, jak si představují, sloužila pasažérům na zadních sedadlech zároveň jako ideální únikový východ při útoku stihačů. V případě nepříznivého počasí se střešní otvor zatahoval plachtovinou. Já osobně jsem raději zvolil otevřenou střechu a stočenou plachetku jsem vyrobil z tenkého papíru.
• Střešní otvor jsem olemoval tenkým plastovým proužkem, abych zarovnal hrany. (viz obr. výše).
• Do předních rohů střešního otvoru jsem doplnil držadla vyrobená z mosazného drátku (viz obr. výše).

• Díly výfukového tlumiče a jeho ústí ve stavebnicí nenajdete, takže je nutné si je vyrobit. Totéž platí i pro stěrače.
• Pokud hodláte stavět model s otevřenou střechou, tak doporučuji doplnit interiér vozidla o některé nezbytné detaily, např. vnitřní stranu dveří, kliky, nalevo pod zadní okno lékárničku, řadící páku atd.
• Podlaha těchto vozidel byla stejně jako u Kübelwagenu a Schwimwagenu vyložena latěmi. Proto jsem je pomocí proužku také a před nalepením sedadel umístil na podlahu modelu. Moc toho z nich pravda vidět není, ale dodávají interiéru vozidla hodně.
• Některá z vozidel měla vzadu pouze jedno sedadlo a bylo vybavena radiostanicí. Stavebnice tuto verzi neobsahuje, tak jsem nepoužil ani tu příliš tlustou anténu, která v ní pro změnu je.
• Rozhodl jsem se odříznout zadní kryt karoserie a doplnil z dílů ze stavebnice Ground Vehicle Set od Academy jsem doplnil lehce upravený motor VW.
• Předtím, něž nainstalujete okna, je třeba je hodně ztenčit (více je lépe, než méně) a nabarvit jejich hrany, což zajistí jejich přirozenější vzhled. Okna jsem přilepil lepidlem Kristal Kleer a to až po nastříkání modelu barvou a znázornění patiny. Kristal Kleer a “bílé lepidlo” /Hercules/ nenaleptávají plast, jak to dělají lepidla běžná modelářská a vteřinová lepidla. Možná, že se rozhodnete nabízené díly oken vůbec nepoužít a vyrobíte si nové z čiré plastové folie.
• Světla si můžete vybrat buď klasická odkrytá, jako u Type 60, nebo zakrytá pouze s malou mezírkou.
• Pro svůj model jsem vybral jednoduché kamuflážní schéma z 1944 a nastříkal jsem ho evropskou žlutou Dunkelgelb. Sedadla jasem nabarvil tak, aby s okolní barvou kontrastovala. Nabarvil jsem je akrylátovou barvou pro železničáře Depot Buff /barva kůže/ od Poly S. Pneumatiky jsem natřel Scale Black /tmavě šedá/ taktéž od Poly-S.
• Obtiskový arších ze stavebnice je poněkud podivný, protože nabízí bílý marking na černém pozadí, který jsem doposud na žádném druhoválečném německém vozidle neviděl. Použil jsem proto obtisky z jedné stavebnice fy. ESCI, které jsem měl navíc.

Shrnutí

Velice pěkný model, ovšem až na silnější plast dílů a nutnost jejich začištěni. Z modelu mám velkou radost, protože je pěkným přírůstkem do mé sbírky druhoválečných automobilů.

Vozidlo jsem umístil na malé dioráma z Východního Pruska, 1944. Po doplnění vnitřního výbavy vypadá model mnohem živěji. Řekl bych, že největším problémem této stavebnice jsou mřížky ventilátorů na krytu motoru, které je nutno vyříznout jemným skalpelem.

Reference: Nejlepší referencí na tento i další Volkswageny z 2.sv.války je časopis Military Miniature In Review’s, Modelers Guide To The Kübelwagen, 2001 od Ampersand Publishing. Schiffer Publishing o nich také vydalo tři publikace.