Asi každý zná tyto pevnůstky dosud roztroušené v našem pohraničí. V září 1938 jich tu stálo přes 9 000 (pokud se nepletu) a valnou většinu tvořil právě vz. 37.

Model obsahoval sádrový odlitek terénu a resinový odlitek pevnůstky, několika částí interiéru a pár doplňků. Stavba byla vcelku snadná, jen jsem musel trochu upravovat sádrový terén pro lepší dosednutí bunkru. Určité potíže mi činilo dotvoření travnatého povrchu střechy pevnůstky a jeho nabarvení, nakonec jsem to jakž takž zvládl. Byla to vlastně moje první malá práce na diorámatu. Dodnes to nepovažuji za dokončené, rád bych ještě doplnil maskovací síť a musím také opravit pár mezitím odlouplých míst. K barvení části trávy jsem použil i temperovou barvu, vcelku se mi osvědčila. Stromek jsem doplnil z vláčkarského sortimentu.